Příroda i lidstvo, nemoci a počasí, zabránili našemu splutí Chrudimky a Doubravky. První řeka, do které jsme společně smočili svá pádla byl náš již oblíbený potok Mastník. Sníh poletující cestou kolem auta moc optimismu nedodával, ale na vodě nebylo tak zle. Občas dokonce svítilo sluníčko. Letos si ani Dušan nezaeskymoval, neměl tu nebezpečné kamarády. Peřejky i jezy zvládli snadno nejen zdatní - Dušan, Gábina, Robert, já, Jindra, babička, ale líbily se i Andulce, Ondrovi s Filipem a Jardovi s Vašíkem. V pohodě jsme dojeli až na přehradu a ocenili teréňák, který dojel i s vlekem bez problémů až dolů i zpět.
R